ZMĚNY V EVIDENCI SKUTEČNÝCH MAJITELŮ
a
ZÁKON O EVIDENCI SKUTEČNÝCH MAJITELŮ
Ve snaze promítnout do české právní úpravy požadavky evropského práva byl Parlamentem ČR přijat nový zákon č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů (dále jen „zákon o evidenci skutečných majitelů“). Zákon je platný již od 03. 02. 2021, účinnosti však nabude ve své relevantní části dne 01. 06. 2021. Cílem zákona je zpřesnit a zjednodušit evidenci skutečných majitelů, ale především zajistit vymahatelnost povinností a větší transparentnost. Skutečných majitelů a jejich evidence se rovněž dotýká přijatá novela zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, která je účinná již od 01. 01. 2021. V tomto článku si Vás dovolujeme stručně informovat o přijatých právních předpisech ohledně evidence skutečných majitelů a o povinnostech vyplývajících z uvedených změn se zaměřením na obchodní společnosti.
Evidence skutečných majitelů není v českém právu žádnou novinkou. Již několik let platí pro právnické osoby a svěřenské fondy povinnost evidovat své skutečné majitele v Evidenci skutečných majitelů. Na základě zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících fyzických a právnických osob, ve znění pozdějších předpisů, provozovalo Ministerstvo spravedlnosti rejstřík Evidence skutečných majitelů. Dosavadní právní úprava však měla několik slabin, z nichž největší slabinou byla neexistence sankce za nedodržení povinností. Proto se nová legislativa zaměřila na stanovení citelných sankcí za nedodržování povinností.
Evidence skutečných majitelů je nově upravená samostatným zákonem o evidenci skutečných majitelů, který definuje některé související pojmy a stanoví právnickým osobám a svěřenským fondům práva a povinnosti, zejména pak povinnost evidovat skutečné majitele v Evidenci skutečných majitelů Ministerstva spravedlnosti.
- Definice skutečného majitele
Zákon o evidenci skutečných majitelů mění samu definici skutečného majitele. Skutečným majitelem může být nadále pouze fyzická osoba. Skutečným majitelem se rozumí každá fyzická osoba, která je koncovým příjemcem nebo osobou s koncovým vlivem. Zákon tedy rozlišuje dvě složky rozhodující pro určení skutečného majitele, a to složku aktivní (tj. osoba s koncovým rozhodujícím vlivem) a složku pasivní (tj. osoba koncového příjemce prospěchu).
Koncovým příjemcem v případě obchodní korporace je každá osoba, která může mít přímo nebo nepřímo prostřednictvím jiné osoby podstatnou část z celkového majetkového prospěchu tvořeného při činnosti nebo likvidaci právnické osoby, tj. právo na podíl na zisku, jiných vlastních zdrojích nebo likvidačním zůstatku obchodní korporace větší než 25 %, a tento podíl na prospěchu dále nepředává (přičemž zákon stanoví, že se má za to, že osoba prospěch dál nepředává).
Osobou s koncovým vlivem je osoba, která může bez pokynů jiného přímo nebo nepřímo uplatňovat rozhodující vliv v právnické osobě. V případě obchodních korporaci jí bude každá fyzická osoba, která je ovládající osobou podle zákona o obchodních korporacích. Zákon rovněž stanovuje domněnku, že osobou s koncovým vlivem je osoba, která má přímý nebo nepřímý podíl na hlasovacích právech, který významně převyšuje podíly na hlasovacích právech ostatních osob, zejména je-li podíl větší než 25 %.
Zákon stanoví rovněž detailnější pravidla přepočtu podílu na prospěchu a také podílu na hlasovacích právech v případě řetězení či větvení navázaných osob.
Pokud nelze skutečného majitele obchodní společnosti určit, stanoví se tzv. náhradní skutečný majitel. Tím je pak každá osoba ve vrcholném vedení obchodní korporace, tedy jednatelé či členové správní rady nebo představenstva.
Skutečných majitelů v jedné obchodní společnosti tedy může být více s tím, že každý skutečný majitel má být identifikován. U některých subjektů práva je výslovně zákonem stanoveno, že skutečného majitele nemají. Půjde tak např. o společenství vlastníků jednotek.
- Zápis skutečného majitele do evidence
Evidující osobou je sama dotčená právnická osoba. Údaje do evidence proto navrhuje zapsat statutární orgán společnosti, a to prostřednictvím návrhu na zápis. Zápis provádí rejstříkový soud anebo přímým zápisem i notář. Podat návrh na zápis či žádost notáři je nutné bez zbytečného odkladu po vzniku rozhodné skutečnosti. Povinnost podat návrh na zápis se týká jak nově zapisovaných údajů, tak změny v již zapsaných údajích. Nepodá-li evidující osoba návrh na zápis do patnácti dnů ode dne vzniku této povinnosti, může návrh na zápis podat každý, kdo osvědčí svůj právní zájem na tomto zápisu a současně doloží příslušné listiny přikládané k návrhu. Touto osobou může být i skutečný majitel.
Návrh na zápis se podává výhradně v elektronické podobě na stanoveném formuláři. K návrhu musí být přiloženy listiny prokazující skutečnosti, které mají být do evidence skutečných majitelů zapsány. To neplatí ohledně skutečností zjistitelných z informačního systému veřejné správy.
Do evidence se tak zapisují následující údaje:
- údaje skutečného majitele
- údaje objasňující pozici skutečného majitele, včetně údajů o struktuře vztahů,
- údaje o trvání pozice skutečného majitele
- dále se zapisují údaje o právnické osobě, o procedurálních aspektech (např. den zápisu skutečnosti) a případně též tzv. poznámka nesrovnalosti.
Přílohami návrhu na zápis jsou tedy zejména listiny dokládající postavení skutečného majitele nebo strukturu vztahů, půjde tak např. o výpisy z veřejných rejstříků, zakladatelská právní jednání, seznamy společníků, rozhodnutí orgánu o vyplacení podílu na prospěchu, prohlášení společníků o jednání ve shodě, prohlášení evidující osoby nebo skutečného majitele o skutečném majiteli a o struktuře vztahů, pokud nejsou založeny na právní skutečnosti, kterou lze dokázat, či nejsou vůbec založeny na právní skutečnosti. V případě zahraniční osoby se pak předkládají listiny dokládající totožnost této osoby, a to např. dokladem totožnosti či výpisem z evidence obyvatel. Listiny je možné doložit k návrhu v prosté kopii (s výjimkou písemností dokládajících souhlas, které musí být vlastnoručně podepsány či jejich kopie úředně ověřeny). K cizojazyčným písemnostem je navíc nutné přiložit překlad (nemusí se ale jednat o úřední překlad).
Za podání návrhu na zápis do evidence skutečných majitelů se v současnosti hradí správní poplatek ve výši 1.000,- Kč. Od 01. 06. 2021 se však tento poplatek pro obchodní korporace zvyšuje na 4.000,- Kč a pro svěřenské fondy na 2.000,- Kč. V případě přímého zápisu do evidence notářem se nebude platit soudní poplatek, ale pouze odměna notáři, jejíž výše bude stanovena změnou vyhlášky o notářském tarifu. Lhůta k provedení zápisu činí u notáře 3 pracovní dny od podání žádosti, naopak v případě návrhu podaného rejstříkovému soudu lhůta stanovena není. Návrh na zápis lze podávat pouze elektronicky, a to s uznávaným elektronickým podpisem anebo datovou schránkou.
Kromě zápisu z iniciativy evidující osoby může dojít rovněž k zápisu do evidence skutečných majitelů i automaticky, tedy bez návrhu či žádosti, a to tzv. automatickým průpisem. Il Zákonodárce předpokládá, že tímto způsobem dojde k zápisu u převážné většiny osob. Automatický průpis je mechanismus, který přebírá údaje z veřejných rejstříků, včetně evidence svěřenských fondů, a propisuje je do evidence skutečných majitelů. Pokud jsou tedy splněny podmínky pro průpis, nastane zápis automaticky. Smyslem je snížení administrativní zátěže u subjektů, kdy je jejich skutečný majitel zjevný. V případě společnosti s ručením omezeným, ve které je uveden společník s podílem více jak 25 % a jedná se o fyzickou osobu anebo v případě akciové společnosti s jediným akcionářem, dojde u daného subjektu k automatickému průpisu. Je rovněž na místě podotknout, že automatický průpis není jednorázovou záležitostí, ale znamená stálé propojení stavu evidujícího subjektu v evidenci skutečných majitelů se stavem zápisu ve veřejném rejstříku. Pokud tedy evidující osoba nenavrhne jiný zápis, dojde u některých osob k automatickému propsání údajů do evidence skutečných majitelů. Je však nutné, aby společnost vždy zkontrolovala správnost takto provedeného automatického průpisu. V případě, že by ve společnosti existovali další skuteční majitelé, kteří po automatickém průpisu z evidence skutečných majitelů nebudou vyplývat, je potřebné, aby společnost zajistila zápis dotyčného dalšího skutečného majitele. Odpovědnost za zápis skutečného majitele i nadále tedy přísluší evidované osobě.
V evidenci skutečných majitelů budou zachovány zapsané údaje z dosavadní evidence skutečných vlastníků. Pokud evidující osoba zapsala svého skutečného majitele podle dosavadní právní úpravy, neuplatní se v jejím případě automatický průpis údajů o skutečných majitelích z ostatních veřejných rejstříků (například z obchodního rejstříku). Tyto evidující osoby však mohou požádat soud či notáře, aby napříště již došlo k automatickému průpisu údajů z veřejných rejstříků. Nicméně budoucí automatické propisování na žádost se bude týkat samozřejmě až budoucích změn zapisovaných např. do obchodního rejstříku.
- Následky neplnění zákonných povinností
V případě nesplnění zákonných povinností nastanou ze zákona soukromoprávní negativní následky a rovněž hrozí uložení sankcí v podobě pokut.
Dojde tak k omezení výplaty podílu na prospěchu, ale i k pozastavení hlasovacího práva. Není-li skutečný majitel obchodní korporace zapsán do evidence, nesmí tato obchodní korporace vyplatit tomuto majiteli podíl na zisku. Pokud by i přes tento zákaz došlo k vyplacení podílu na zisku, bylo by takové jednání statutárního orgánu vyhodnoceno jako porušení péče řádného hospodáře a neoprávněně vyplacený zisk by měl být vymáhán jako bezdůvodné obohacení. Zároveň nesmí obchodní korporace vyplatit podíl na prospěchu ani právnické osobě, jež nemá v evidenci zapsaného žádného skutečného majitele. Nezapsaný skutečný majitel nebude oprávněn vykonávat své hlasovací právo a ani z pozice jediného společníka činit rozhodnutí. V případě porušení tohoto zákazu bude hrozit možnost zneplatnění usnesení příslušného orgánu společnosti.
Při nesrovnalosti údajů o skutečném majiteli zapíše soud do rejstříku poznámku o nesrovnalosti.
Nesplnění evidenční povinnosti zakládá deliktní odpovědnost. Právnické osobě lze uložit pokutu ve výši až 500.000,- Kč, v případě, že nezajistí zápis údajů ve lhůtě stanovené soudem nebo do 15 dnů od právní moci rozhodnutí o vymazání nesprávných údajů soudem. Výše uvedená sankce tak hrozí v případě, že v evidenci skutečných majitelů zcela absentuje zápis anebo v případě zjištění nesrovnalosti v zápisu. Skutečný majitel, koncový příjemce, osoba s koncovým vlivem a osoba, jejímž prostřednictvím může koncový příjemce získávat prospěch nebo osoba s koncovým vlivem uplatňovat svůj vliv, se pak dopustí přestupku tím, že evidující osobě neposkytnou při zápisu součinnost. Rovněž za tento přestupek hrozí pokuta až do výše 500.000,- Kč.
- Veřejnost údajů v evidenci skutečných majitelů
Zákonná úprava výrazně rozšiřuje veřejnost údajů v evidenci skutečných majitelů.
- Údaje o právnických osobách dostupné na webových stránkách
Na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti budou veřejně a zdarma přístupné údaje o skutečném majiteli právnické osoby v rozsahu jména; státu bydliště; roku a měsíce narození; státního občanství skutečného majitele; údaj o povaze postavení skutečného majitele; údaj o velikosti přímého nebo nepřímého podílu skutečného majitele, zakládá-li tento podíl jeho postavení, den; od kterého je fyzická osoba skutečným majitelem; den, do kterého byla fyzická osoba skutečným majitelem. Zveřejněny mohou být i další údaje za předpokladu, že k jejich zveřejnění dá skutečný majitel souhlas anebo pokud byly automaticky propsány z veřejného rejstříku.
- Údaje o svěřenských fondech
Údaje o skutečném majiteli právního uspořádání, tj. svěřenského fondu nebo zahraničního svěřenského fondu, pak soud poskytne na základě žádosti žadatele, případně též po prokázání právního zájmu, žadatele. Tyto žádosti se vztahují na případy předcházení trestným činům souvisejícím s legalizací výnosů z trestné činnosti a dalším trestným činům souvisejícím s propagováním či financováním terorismu, nebo pokud o to požádá osoba ve vztahu k právnímu uspořádání, jehož prostřednictvím může koncový příjemce získávat prospěch nebo osoba s koncovým vlivem uplatňovat vliv na zahraniční právnickou osobu se sídlem mimo některý z členských států Evropské unie.
- Kompletně přístupné údaje
Přístup ke všem údajům pak zákon poskytuje pouze v některých vymezených případech, především pak orgánům veřejné moci, a to například pro účely soudního, správního řízení, daňového řízení, či poskytovateli veřejné finanční podpory pro účely výkonu a dalším státním orgánům pro účely výkonu jejich pravomoci. Úplný výpis z evidence může získat rovněž evidující osoba anebo její skutečný majitel.
Závěr
Zákon o evidenci skutečných majitelů nabyde účinnosti dne 01. 06. 2021. Nová právní úprava pak stanovuje lhůty, ve kterých jsou evidující osoby povinny splnit své povinnosti vyplývající z evidování skutečných majitelů.
Do 01. 06. 2021, resp. neprodleně po tomto datu, jsou povinny splnit evidenční povinnost obchodní korporace, které své skutečné majitele dosud neevidovaly anebo je neevidovaly v řádných lhůtách (viz níže).
Do 01. 12. 2021 jsou povinny splnit evidenční povinnost obchodní korporace, které své skutečné majitele v řádných lhůtách již evidovaly podle předchozí právní úpravy, tj. evidenční povinnost splnili do 01. 01. 2019 (pokud společnost vznikla do 31. 12. 2017) anebo svou evidenční povinnost splnily do 15 dnů od vzniku společnosti, pokud společnost vznikla po 01. 01. 2018.
Ostatní evidující osoby (tedy i svěřenské fondy), které zajistily evidenci skutečného vlastníka podle předchozí právní úpravy, musí evidenční povinnost splnit do 01. 06. 2022, a v případě, že evidenci podle předchozí právní úpravy nezajistily, musí evidenční povinnost splnit do 01. 12. 2021.
Doporučujeme právnickým osobám, zejména osobám se složitější vlastnickou či řídící strukturou, zkontrolovat a ověřit své skutečné majitele ve smyslu nové právní úpravy evidence skutečných majitelů. V případě zájmu rádi v této souvislosti poskytneme naši součinnost, stejně tak zodpovíme případné doplňující dotazy.
V Praze dne 26.04.2021
S přátelským pozdravem,
Team Spoladore & Bystřický, advokátní kancelář